Představení psů, které máme na webu, se vždycky snažím formulovat uhlazeně, abych případné zájemce zbytečně nevyděsila. Ale zároveň nevynechávat nic podstatného, protože kvalitní, šťastný domov zajistím jen v případě, že má ty správné pány, co vědí, do čeho jdou a mají na to podmínky, povahu a případně i finance. Jen občas při psaní těch medailonků cítím, že nějaké to peprnější slovo by vydalo za celý odstavec okecávání :P.
Případ Dášenky je jedním z nich. Na webu mám uvedeno něco v tom smyslu, že „jí déle trvá, než si na někoho zvykne,“, přitom první, co vás při setkání s ní napadne je, že většího plašana (možná hysterku?) by těžko pohledal.
Vůbec to nemyslím zle, Dášu máme samozřejmě moc rádi, zvlášť naše ošetřovatelka Vlasta, na které je Dáša závislá. Jenom je prostě dobrý si nalít čístýho vína. Nebude na vás útočit nebo tak něco. Ale seznamování s ní není vůbec snadné. Není to pes, co bude na první, vlastně ani na druhou, dobrou „urvanej“ z toho, že si pro ní konečně někdo přišel a odjíždí domů.
Když k nám přijdete, nejdřív jí ani nevidíte, jen slyšíte neutuchající štěkot někde z útrob budovy. Pokud trochu pátráte, odkud přichází, zjistíte, že za dveřmi hlavní budovy se schovává bílé, uječené cosi, co si jen tak nepohladíte a už vůbec to neutišíte, neutáhnete na pamlsek ani na vlídné slovo. Teprve když se za vámi zavřou dveře nebo když je poblíž ošetřovatelka Vlasta, Dáša zmlkne a je klid. To pak vidíte ten sympatický čumáček a zjihlé očiska, co se dívají až do duše. Umí se smát, umí se mazlit, umí si i trochu hrát. Bude vás milovat, bude na vás viset, bude vás s radostí vítat a chrnět s vámi na gauči. Ale bude trvat, než vám tuhle část svojí osobnosti ukáže.
Jedenáctiletá Dáša k nám přišla po úmrtí své majitelky. Jako nemálo psů po starých lidech nebyla v nejlepším stavu. Kromě kožních problémů měla šílený silný zánět v uších, který jsme léčili skoro dva měsíce, z uší jí tekl černý maz. A horší zprávu přineslo vyšetření srdce – srdce zvětšené, voda na plicích. Tuhle diagnózu nikdy neslyším ráda. Kdo četl o Joys, ten ví, že to znamená srdeční onemocnění v pokročilém stádiu, kdy už srdce není schopné plně odčerpávat krev a tekutina prosakuje do plicní tkáně. Pokud tekutina neustoupí, pes se (u)dusí. Nemocné, zvětšené srdce samozřejmě může taky kdykoli vypovědět službu i samo od sebe (infarkt, prasknutí). Takže žádná hitparáda.
Když přijímáte primárně staré psy, moc zdravých mezi nimi není, ale vždycky doufáte v co nejlepší diagnózu. Ale i když přijde ta horší, děláte maximum, abyste psovi minimálně zlepšili kvalitu života, když už nejde vyléčit. Takže Dáše jsme nasadili klasicky léky Vetmedin, které doplňujeme ještě speciálními granulemi a konzervami pro kardiaky (Royal Canin Cardiac), tekutým karnitinem s vitaminem E a koenzymem Q10 na podporu srdce. Po pár měsících se srdeční výdej zlepšil a voda na plicích ustoupila, aspoň něco. Léky samozřejmě musí brát doživotně.
No a ke komu by se hodila? (Jo, fakt myslím, že se udat dá :D)
K někomu (ideálně ženě, ale není úplně podmínkou), kdo bude mít trpělivost na psa, co nebude od prvního dne skákat radostí z toho, že má nový domov. Spíš se vás bude bát, bude před vámi utíkat a ječet na vás. Možná bude pár dnů odmítat i jídlo. Bude trvat dny, spíš pár týdnů, než si víc zvykne. Zprvu je nutné dávat velkýho bacha, aby se vám nevyvlékla při venčení, nemusí se jí to líbit a takového psa už by těžko někdo odchytil.
Ale když si zvykne, je to opravdu mazel, chce být nejlíp pořád s vámi, visí na vás pohledem. Protože je kardiak a ani v povaze nemá sportovního ducha, není vhodná pro lidi, co chtějí psa na dlouhé výlety nebo jiné sportovnější aktivity, spíš tak decentně se párkrát za den projít po parčíku nebo proběhnout na zahradě a pak to zalomit u telky u paničky na klíně – značka ideál. Nevadí jí ostatní psi, zvládla by i kočky, morčata a další chlupaté nebo opeřené tvorečky. A taky je samozřejmě potřeba počítat s náklady na léky, veterinární dietu a doplňky (měsíčně okolo 1500 Kč), plus jednou za pár měsíců kontrola u kardiologa (okolo 4000 Kč).
Chci věřit, že jako spousta našich staroušků i ona má šanci na bezva domov. Budem rádi za sdílení. Případně jí mezi tím můžete podpořit virtuální adopcí.
Je to krásně napsané…. člověk si úplně představí čertíka se svatozáři 😁